Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ochrana práv původních obyvatelek v meziamerickém regionálním systému ochrany lidských práv
Sedláčková, Petra ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Ochrana práv původních obyvatelek v meziamerickém regionálním systému ochrany lidských práv Abstrakt Cílem diplomové práce je identifikovat prostředky ochrany práv původních obyvatelek v kontextu meziamerického systému ochrany lidských práv. Autorka si tak vytyčuje následující otázky: (i) jaké dokumenty nabízí v tomto systému původním obyvatelkám ochranu a z jakého důvodu je chrání; (ii) jaké orgány fungují v rámce meziamerického systému a mohou se na ně původní obyvatelky obracet; (iii) jakými porušení práv se ve své judikatuře zabýval Meziamerický soud pro lidská práva a jaký to má význam pro jejich další ochranu? První část představuje klíčové dokumenty v tématu ochrany práv původních obyvatelek. Autorka se věnuje roli a vztahů dvou základních regionálních katalogů lidských práv, Americké deklaraci práv a povinností člověka a Americké úmluvě o lidských právech. Rovněž rozebírá poměrně nedávný dokument, Americkou deklaraci původních obyvatel, jenž poskytuje jistou ochranu výslovně původním obyvatelkám. Mimo jiné je první část věnována také některým dokumentům, které představují ochranu pro zvláštní skupiny, jsou jimi Meziamerická úmluva o prevenci, trestání a potírání násilí na ženách, Meziamerická úmluva o nuceném zmizení osob a Meziamerická úmluva o prevenci a trestání mučení. Druhá část diplomové práce...
Alternativní metody řešení sporů a právo na soudní ochranu v ČR
Peroutka, Jan ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
RESUMÉ Předmětem zkoumání této práce byly alternativní způsoby řešení sporů a to v celkovém kontextu práva na soudní ochranu zaručeného soudní soustavou. V České republice alternativu k soudnímu řízení představují zejména: (1) rozhodčí řízení, (2) mediace a (3) konciliace podle zákona na ochranu spotřebitele. Práce si následně kladla za cíl odpovědět na otázku, zda existence těchto odlišných metod řešení sporů účastníkům řízení rozšiřuje právo na soudní ochranu - v širším významu, zda dochází ke zvyšování uplatňování jejich procesních práv - nebo zda je tomu naopak. Významnou část této práce představuje rozhodčí řízení. Nejdříve se zaměřuje na procesní záruky, kterých se v rozhodčím řízením účastníkům dostává. Dospívá k závěru, že práva na soudní ochranu dle čl. 36 LZPS se lze vzdát pouze za přísných podmínek, tj. projev vůle musí být jednoznačný a informovaný - vědomý souhlas, svobodný (bez donucení - tedy dobrovolný), bezpodmínečný a pouze v omezeném měřítku. Ani toto vzdání se ovšem není absolutní a neomezené, ale uplatňují se určité záruky minimálních procesních práv definovaných judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku pro zabezpečení dostatečné úrovně právní ochrany. Dále práce podrobně rozebírá vztah mezi rozhodčími orgány a soudy a nástroje, kterými se vzájemně ovlivňují (pomocné...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.